kontakt: bastmetal (zav) volny.cz, mobil: +420 605 423 962

Historie kapely

V květnu roku 1992 si Dejan Petkovič po zhruba půlročním koketováním se „španělkou“ koupil el. kytaru zn. Jolana a 10-ti wattové combo. Tento počin natolik překvapil jeho kamaráda Martina Víta (Vítka), že si hned z první brigádní výplaty koupil baskytaru stejné značky. Protože combo nabízelo hned dva vstupy, byl problém nástrojů a aparatury téměř vyřešen. Chyběly ještě bicí, kytarový efekt a …. a bubeník. Kytarový efekt byl pořízen okamžitě, kupodivu se našel i bubeník, ale kde sehnat bicí?

Protože i špatné bicí nejsou zrovna levnou záležitostí a kapela ani bubeník nemají dostatek finančních prostředků, volí začínající kapela vlastní výrobu bicích !!! Z plechovek od okurek a lesních postřiků vznikají pod nepříliš zručnýma rukama mladých „hudebníků“ přechody a virbl a ze starého zavařovacího hrnce kotel. Z blízké zahrady odcizeného 200 litrového sudu na vodu, rozříznutého na polovic vznikají šlapáky a z rozklepaných vík od plechovek se stávají činely. Po svaření ocelové konstrukce a natření „bicích“ se hledá vhodný materiál na blány. Jako nejlepší se jeví přetažení igelitem a zpevnění lepící páskou. Jeden z místních nadšenců přináší šlapku ke kopáku od dědečka, který dřív hrával v dechně (původně zápůjčka a po smrti dědečka natrvalo).

V mezičase pracují Dejan s Vítkem na úpravě sklepa na chalupě Dejanových rodičů coby vhodné zkušebně, dílo se kupodivu daří a zkušebna je zdárně dokončena a zapita. Konečně jsou hotové i bicí, ale zase už chybí bubeník, protože sliby jsou chyby a ženský jsou ženský a tak Zdeněk Vrána s kapelou „odehraje“ jen asi dvě nebo tři zkoušky a končí.

Prvním vystoupením kapely byl „koncert“ (bez bubeníka) na soukromé akci na Silvestra 1992, kde se ovšem kapela seznamuje s Vladimírem Čtveráčkem řečeným Česťou, který ihned obsazuje volné místo bubeníka. A tak se hned 1. ledna 1993 koná první opravdová zkouška a vzniká kapela, které dali zakládající členové název BAST. Začátkem roku 1993 nepřežilo Dejanovo 10-ti wattové combo pád a Dejan byl nucen zakoupit slušné 50-ti wattové kytarové combo a vyměňuje rovněž kytaru. Vzápětí kupuje i basák svůj první 100 wattový aparát.

Posíleným aparátem se odhalí nutnost ladit nástroje a dvouvstupé kytarové combo vybízí k obsazení volného vstupu mikrofonem. Řev, který dosud Vítek vydával je tedy slyšet o něco víc a rovněž „zpěv“ se projevuje jako značně falešný. Na základě tohoto zjištění a skutečnosti, že kapelu čeká první oficiální konfrontace s veřejností na minifestivalu nazvaném Bečkyáda začíná kapela hledat zpěváka. Prozatimním zpěvákem kapely se stává kamarád a hudební nadšenec Luboš Sojka.

Červencová Bečkyáda v roce 1993 je poznamenána značnou nervozitou všech členů kapely a koncert končí spásným utržením struny na Dejanové kytaře. Po této akci ovšem zaujme zpěváka Luboše kytara. Po prvních pokusech je jasné, že má kapela druhého kytaristu, což významně pomáhá zvuku hudby, ale zároveň se vrací Vítek a jeho krákorání na místo zpěváka. Současně je Dejanem pořízen další kytarový aparát – 40-ti wattový Marshall.

Ještě do konce prázdnin 1993 organizuje kapela druhou Bečkyádu. Tentokrát je podstatně úspěšnější a koncert dokončuje s velkým sebeuspokojením a významným ohlasem z řad fanoušků kapely. V září 1993 nahrává kapela své první demo (živě) s názvem „Krajina smutku“, stíhá ještě jeden koncert v tišnovském Clubu a kytarista Dejan je povolán na rok do zbraně. Student Luboš a dva modří kryplové Vítek s Česťou ale hrají dál. Náhradní zkušebnou se na rok stává Dětský domov v Tišnově.

V roce 1994 kupuje Vítek lepší basu a Luboš lepší kytaru a v létě 1994 organizuje kapela ne příliš zdařilou Bečkyádu. Na podzim 1994 se pouští do výstavby nové zkušebny v Deblíně v téměř nepoužívané chalupě Lubošova kamaráda. S dokončením zkušebny kupuje Česťa konečně opravdové bicí zn. Amatti. Konečně se vrací Dejan z války a zdá se, že se může kapela pořádně rozjet. Navíc Dejan přivádí do kapely bývalého spolužáka a kamaráda Petra Mainuše (Bohy), který ihned obsazuje místo zpěváka i autora textů.

Jenomže neshody Vítka s Lubošem způsobují Lubošův odchod ze skupiny a náhradníkem se stává 15-ti letý „klasikář“ Patrik Herzan, který přichází 1. ledna 1995 a kupuje od Luboše kytaru. Kapela kromě učení Patrika hrát pod proudem sestavuje repertoár a v létě 1995 pořádá další Bečkyádu.

Následující období dvou let tráví kapela ve zkušebně tvorbou nových válů a příležitostným hraním po akcích. Jednou z takových akcí je i rockový festival ve Štěpánovicích 1996, kde se kapela uvede do povědomí širší veřejnosti. Na podzim 1996 hraje kapela na velkém dvoudením festivalu v Kuřimi.

V roce 1997 hraje na dalším ročníku„Štěpánovic“, kde se ovšem nepohodne kvůli absencím na zkouškách se zpěvákem Bohym, který vzápětí z kapely odchází. Bohužel je to těsně před natáčením dalšího dema (bez názvu) a tak si musí Dejan s Vítkem nazpívat živě nahrávané demo sami.

Na podzim roku 1997 přichází do kapely nový zpěvák Vladimír Hrdina (Lála). Okamžitě se stává trumfem kapely, protože zpěv není falešný a Lálův vzhled velmi připomíná Aleše Brichtu z Arakainu (oblíbená smečka všech členů kapely).

V létě roku 1998 se pokusí kapela navázat na tradici Bečkyád a organizuje akci Bečkyáda 1998. Tentokrát se akce nekoná v Deblíně, ale v blízké vesnici Braníškov a je úspěšná a hlavně konečně výdělečná. Bohužel se akce nemůže opakovat, protože obyvatelé vesnice nejsou celodenním a celonočním rachotem nadšeni.

Začátkem roku 1999 začíná mít kapela velké problémy s bytným a musí proto okamžitě řešit stěhování zkušebny. Díky plynofikaci se v domě Vítkových rodičů uvolňuje uhelna, ze které po značných úpravách trvajících asi 3 měsíce vzniká konečně slušná zkušebna.

V létě roku 1999 se kapela účastní dalších „Štěpánovic“, tentokrát už jako zavedená kapela a sklízí nečekaný úspěch.

Na přelomu roku 1999 a 2000 nahrávají BASTi ve vlastní režii první demo snímek na CD (opět bez názvu). K nahrávání je použit Patrikův počítač. Nahrávka je ovšem poznamenána malými zkušenostmi s prací se zvukem a datovým záznamem.

Stále větší potíže s absentujícím zpěvákem, nespolehlivost a v neposlední řadě i zpěvákovy problémy s hlasovým fondem řeší kapela vyhazovem Lály z kapely v květnu 2000.

Naštěstí má Dejan v záloze potenciálního zpěváka Oldu Floriana, se kterým se náhodně setkal na koncertě Arakainu. Zjistí, že má Olda pozitivní vztah k Thrash metalové hudbě, a že by měl zájem zpívat v kapele tohoto stylu s vlastní tvorbou. Po chvilkovém vzájemném oťukávání se stává Olda novým zpěvákem a kapely. Po několika zkouškách kapela zjistí, že vysoký a hlavně a vynikající Oldův zpěv dává muzice úplně nový rozměr, což vytahuje některé členy z „blbé“ nálady a zdá se, že kapela začíná opět šlapat. Zúčastní se „Štěpánovic“ v roce 2000, ale po nich odchází bubeník Česťa z rodinných a pracovních důvodů.

Naštěstí je tu Dejan a jeho nepřeberná zásoba muzikantů a přivádí do kapely bubeníka „Titána“, vlastním jménem Mlat Drumson. Mlat sice bouchá ještě u jiných kapel, ale zvládá a hlavně chce i BAST. Vyníkající Titánovy ruce posouvají kapelu zase o další krok k získání sebedůvěry.

V průběhu roku 2000 kapela modernizuje bicí, které odkoupila od Čestě a začátkem roku 2001 doplní zkušebnu kvalitní ozvučovací technikou.

Na jaře 2001 nahrává kapela další demo (ve vlastní zkušebně a na vlastním počítači) s názvem „Zahrada stínů“. V květnu 2001 pořádá za účasti skupiny HERKULES koncert, na který naváže podzimními koncerty po brněnských klubech a zakončí předvánočním koncertem v BORO clubu společně s dalšími 3 kapelami.

V roce 2002 se začíná připravovat materiál na nové CD. Opět je zvolena varianta nahrávky ve vlastní režii. Zjistí se tak nutnost výměny kytarové a basové aparatury, efektů, signálových procesorů, kvalitní zvukové karty, mixážního pultu, tedy vlastně kompletního vybavení vlastního studia. Rovněž baskytara již není úplně ideální, a tak dochází i k výměně nástroje. Tyto "drobnosti" se v průběhu roku postupně 2002 a 2003 dokupují, a vzniká tak poměrně kvalitní vlastní studio.

Na začátku roku 2003 vystupuje kapela několikrát v brněnských rockových klubech a rovněž zavítá i do pražského KAINu. V létě 2003 má kapela tu čest zahrát si dokonce jako předhop slavných BLIND GUARDIAN (GER) na pardubickém Fantasy Metalfestu.

Koncem roku 2003 se pak konečně začíná nahrávat a v roce 2004 je na světě 1. skutečné CéDéčko, které nemá charakter dema. Má název „Stopy v kameni“ a nese 12 fláků (včetně intra).

V roce 2004 a 2005 pak kapela objíždí kluby a festivaly v ČR, zavítá dokonce i do Bratislavy a hraje po boku legend jako jsou např. ROOT, nebo DEBUSTROL. V červnu 2005 postupuje kapela mezi 33 vybraných kapel soutěže České Rockové Ligy (ČRL)! Závěr roku 2005 zakončí BASTi vánočním koncertem v Brooklynu společně s metalovými velikány SOLFERNUS a DEBUSTROL. Jo a taky si Titán koupil nový škopky...hmmmm....moc pěkný!

Rok 2006 otevřela kapela nahrávkou 2 nových pecek a přípravou dalších skladeb k plánovanému CD. Také se v tomto roce začala jaksi více etablovat na poli alkoholickém a proto někteří její členové (pravděpodobně díky vrozenému talentu) slaví úspěchy i v tomto oboru. Tento rok pak zdá se býti zlomovým. Proč? Vysvětlení vychází přímo z textu.....“pokud se totiž kluci úplně nezlomí, tak se třeba v brzké době dočkáme další placky s muzikou metalovou!“:-)))